spaní v pytli

1. prosince 2012 v 3:30 | Aeliren |  Myšlenky. Řeči. Blábolení?
Zase nespím. Usínání je pro mě poslední dobou dost složité. Ani ne proto, že by se mi hlavou honilo moc věcí nebo že bych prožívala nějaké superšpatné období. Jen prostě mám moc energie. Celý den jsem jako vyfluslá a když už toho paběrkování mám dost a jdu si lehnout, tak jsem naprosto vzhůru a aktivní jak nikdy jindy.
Vlastně celý můj spaco-denní režim je pěkně na pytel. Jediná doba co z těch čtyřiadvaceti hodin, co denně máme, neznám, je ráno. Od pěti do 9 hodin jsem vzhůru jen doopravdy, doopravdy výjimečně. Zhruba asi tak jednou za rok. Možná. Dokonce i období mezi 3 a tou pátou ranní znám dobře. Protože ještě nespím.
Navíc tohle zmíněné období je pro mě nejinspirativnější a nejaktivnější částí dne. Tolik nápadů, co by se dalo dělat, tolik myšlenek. Když jsem ještě žila s rodiči, šlo s tou noční energií něco dělat. Dalo se rozsvítit si u postele a psát. Nebo slézt z patra a uklidit si pokoj. Dal se přestavět nábytek (bydleli jsme v přízemí). Taky jsem párkrát začala šít (a jednou jsem i ty šaty došila). Tady je to horší. Nemám u postele světlo, to má partner na své straně, takže když chci čmárat, tak leda potmě (resp. ve světle pouličního osvětlení), náš obývací prostor je tak malý, že veškerý nábytek je tu na ceňták přesně a nejde ho posunout absolutně nikam. Uklízení se taky konat nesmí, protože ruší sousedy. Takže mi nezbývá než aktivně přemýšlet o pitomostech. Vymýšlím, co se kdy dalo komu říct a co jak udělat lépe. Uvažuju o tom, co by bylo hezké dělat a začít. Napadají mě módní návrhy a návrhy na bytový design. Napadají mě slova a různé fráze - a to se pak dá zabít pár hodin nespavosti přemýšlením, kdy by ta slova a fráze šli použít. Taky si ráda přehrávám v mysli různé scény. Co jsem se tenhle měsíc napřehrávala vynechaných scén z Dragon Age a napřemýšlela se, jak by ty postavy reagovaly "ve skutečnosti."
Mám vskutku činorodou mysl. Když činorodá být nemá, ovšem.

Moje norma vstávání za posledních čtrnáct dní je něco chvíli po poledni. Což není zrovna dobré, nejen proto, že pondělní a úterní přednášky začínají drobet před polednem. Strašlivě mě to mrzí, že na tu úterní analýzu nechodím. Máme fajn přednášejícího (alespoň tedy myslím, zvládla jsem to na tu devátou tenhle semestr jen dvakrát), a zrovna ten předmět mám z celé matiky nejradši. Ale ráno, když mám vstávat, je mi to všechno jedno. Udělám cokoliv, jen abych nemusela z postele, abych prodloužila tu chvíli, kdy ještě nic nemusím řešit. Když se mě muž snaží vzbudit, obdrží nepočitatelné množství supersprostých slov, popřípadě i kopanec, tak jsem po ránu zlá.
Teď v zimě je to pěkně na pytel, protože když se vylezu ze sprchy, tak už se smráká. A když je venku tma a vy jste ještě neobědvali a všichni vypadají, že už jdou skoro spát, tak to není zrovna situace, která by dokázala člověka namotivovat k nějaké činnosti. Takže důsledkem pozdního vstávání je celodenní nicnedělání, což ovšem zrovna nepomáhá včasnému usnutí. Takový hloupý cyklus to je. Ještě pár dní a budu muset vynechat jedno spaní úplně, aby se to zas nějak napravilo.
Kolegové ze školy už ze mě mají srandu - připlazím se na cvíko na půl třetí a slyším:" No né, tys vstala!" Taky těm cvičícím, co se obtěžují s docházkou, klidně napráskají, že asi ještě spím. Bylo by to úsměvné, kdybych se za to nezačínala stydět. Nechci všechno prospat. Ale když spím, je všechno tak fajn. Nejlepší jsou ty chvíle, kdy se mi něco zdá a je to zajímalý a já se začínám probouzet. A když jsem vzhůru, tak se rozhodnu, že ten sen si nenechám ujít, zavřu oči a nechám si ho dozdát.
Možná kdyby moje sny a noční můry nebyly tak zoufale zajímavější než je moje realita, spala bych méně. Možná kdybych měla pořádný důvod vstát.
Chybí mi motiv bdít.
To je ono.
 


Komentáře

1 Sorbona Morna Rocco | Web | 1. prosince 2012 v 5:26 | Reagovat

Ach, ono je to veselé, keď sa človeku posunú vnútorné hodiny... Potom je celý dopletený. Ja však musím priznať, že najradšej upratujem v noci. Neviem prečo, ale vtedy dokážem poupratovať asi všetko, ešte keby som mohla vysávať a robiť hluk... ale čo už :)

2 aeliren | 1. prosince 2012 v 13:06 | Reagovat

Tak sem se poděl ten článek! V půlce psaní se mi to při průběžném ukládání někam schovalo, tak jsem ten komp vypla a nechala to být, že to dopíšu dneska. Jajk, ostuda :).

S tím úklidem a vysáváním naprosto souhlasím. Přes den mě to otravuje, ale v noci, když na to mám náladu, tak nesmím. Jak píšu, na pytel...

3 Sorbona Morna Rocco | Web | 1. prosince 2012 v 19:54 | Reagovat

[2]: Asi je to tým, že v noci je kľud, nikto sa nepletie pod nohy, človek sa nikam neponáhľa... tak dokážem za noc preorganizovať celý svoj pelech... cez deň by som to nestihla... furt by ma niečo rušilo :)) no čo už, nemôžeme byť všetci rannými vtáčikmi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.