...born to be wild?

25. října 2010 v 19:38 | bůhvíkterá ze všech těch mých osobnostních aspektů |  schované
Nějak se ve mě poslední dobou perou dva proudy. Není to úplně příjemný, a ačkoliv jsem zatím spíš divák než přímý účastník, ráda bych aby se to nějak uklidnilo. I když možná radši ne, protože... No zkrátka jde o to, co chci. Jako ostatně vždycky. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, většinou to nějak vyplynulo, ale teď se tu objevil jakýsi konflikt mezi částmi mě, o kterých jsem ani netušila že je mám. Jde o Zodpovědnou a Nezvedenou.

Zodpovědná má navrch, protože je mi podobnější a máme stejný životní styl. Což tedy v mém případě znamená sedět doma, přemýšlet a pracovat si na svých věcech. Chce už mít klid, jasně rozhodnutou vejšku, práci, chlapa a chtěla by dítě. Má dojem, že je čas řešit kariéru a rodinu a hlavně už žádné velké změny jako stěhování od rodičů, změny školy, změny chlapa a tak. Prostě se chce usadit a stát se zodpovědnou mladou sebevědomou úspěšnou a krásnou matkou, která proplouvá životem s elegancí a všem otřesům se jí daří vyhnout svým přesným plánováním a jistým partnerským vztahem.

Nezvedená to má těžší, protože byla asi polovinu mého života utlačovaná a ignorovaná. Teď mi ale způsobuje takřka hysterické záchvaty, že začínám stárnout, a že až si budu chtít užívat, tak už budu stará, že už nebudu mít s kým, protože moji vrstevníci už budou dospělí. Hraje na to, že vlastně nevím, o co přicházím, jaké to je být nezvedená, bezstarostná, nezodpovědná a užívající si. Chtěla by bydlet sama, být nezávislá a trochu se najít a zjistit co v životě dál. Ráda by byla mezi lidmi, našla si nějakou partu, smála se a vůbec prožívala poněkud pestřejší sociální život než být 24/7 s jedním /byť nemálo způsoby mě blízkým/ člověkem.

A dejde to dohromady. Když jsem s přítelem, tak jsem Zodpovědná. Když přijde kamarád, nebo sestra, mám záchvaty deprese, že jsem neměla čas být Nezvedenou. Určitým řešením by bylo být Nezvedená s přítelem - což ovšem nejde, protože on je 100% Zodpovědný a na nezvedenost pohlíží asi tak jako já teď na pubertu.
Takže teď přemýšlím, co by bylo kdyby. Což je špatně, protože to stejnak nemá cenu řešit - možnost, příležitost a vhodný čas na změnu tu byl, ale odmítla jsem. Ale až teď, po (relativně) dlouhé době mi došlo, mezi čím jsem vybírala. Takovou útěchou mi je, že Nezvedená je zřejmě jen sugesce vyvolaná mým podvědomím jako reakce na tamto. Protože si nějak nemyslím, že bych jí mohla být, je to stejné jako když si představujete, že sebevědomě nakráčíte do místnosti a smyslným pohledem dostanete všechny do kolen, a když ta situace nastává, tak postáváte přede dveřma a stydíte se byť jen otevřít, že vás odtamtud vyhodí.

Takže tak. Vím, stav je to na pytel, člověk by se měl soustředit na něco jiného a najít si hobby {jak mi bylo tento půlrok už doporučeno nezávisle na sobě 7 lidmi [znám jich 9]}. Ale dělejte to.

Už ten nesmyslnej článek končím, protože jsem dneska pracovala jen 1/5 pracovní doby a teď, ihned po vypsání, bych mohla být schopna dodělat aspoň ještě jeden scan. To abych se k tomu všemu ještě necítila být úplně Neschopná (byť by to byl pocit nanejvýš akurátní :) ).

Vaše A.
 


Komentáře

1 W. | Web | 26. října 2010 v 21:07 | Reagovat

Celkom mě překvapuje, že ses většinu času cítila být Zodpovědnou. Mně ses totiž zdála asi tak 19/20 tvého života Nezvedenou. (Nic proti nikomu, ale prostě tak to vidím JÁ.) A to je asi tak všechno. Jen: Nezveď se se mnou. ;)

P.S. ° updatoval.

2 aeliren | Web | 26. října 2010 v 22:32 | Reagovat

Chm. Zvláštní. I když pochopitelné - jenže Nezvedená se baví, užívá a objevuje. Zodpovědná je opatrná, stálá a nesnáší emocionální otřesy. Moje rebelie záškoláctvím nebyla projevem vzpoury a nespoutanosti, bylo to spíš jediné východisku a úlitba strachům.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.